Komerční prezentace Aktual.: 5.01.2026 21:03 Vydáno: 5.01.2026, 17:06
Trump v neděli, den po americké vojenské intervenci ve Venezuele, znovu zopakoval, že Spojené státy potřebují Grónsko. Fredriksenová ještě tentýž den prohlásila, že taková vyjádření jsou nesmyslná a že USA nemají právo anektovat žádnou ze tří částí Dánského království.
"Bohužel se domnívám, že bychom měli brát amerického prezidenta vážně, když říká, že chce Grónsko," řekla dnes dánská premiérka veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanici DR.
"Dala jsem jasně najevo, jaký je postoj Dánského království, a Grónsko opakovaně prohlásilo, že nechce být součástí Spojených států," zdůraznila Frederiksenová. "Pokud Spojené státy zaútočí na jinou zemi NATO, bude konec všemu," dodala.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen předtím podle místní rozhlasové a televizní společnost KNR vyzval ke klidu, neboť údajně není důvod k panice.
Později dnes Nielsen podle Reuters na tiskové konferenci prohlásil, že Grónsko doufá ve zlepšení vztahů s USA a obnovení předchozí dobré spolupráce s nimi. Grónsko přitom podle něj nelze srovnávat s Venezuelou, protože jde o demokratickou společnost. Grónský premiér také řekl že jeho země pracuje na posílení dialogu se spojeneckými zeměmi a s NATO.
Grónští politici opakovaně zdůrazňují, že Grónsko, které je autonomní součástí Dánského království, o své budoucnosti rozhodne samo.
Ostrov obývaný zhruba 56.000 lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
Podporu suverenitě a územní celistvosti Dánska a Grónska dnes vyjádřily mimo jiné Británie, Francie a další evropské země a Evropská komise.
Trump v neděli v rozhovoru pro časopis The Atlantic řekl: "Grónsko rozhodně potřebujeme. Potřebujeme ho pro obranu." Své plány na získání Grónska, při nichž v minulosti nevylučoval ani nasazení vojenské síly, již dříve zdůvodňoval národní bezpečností USA. Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má strategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím.
Pozorovatelé naznačují, že Grónsko by po Venezuele mohlo být další zemí, kde by USA mohly intervenovat. Washington se přitom netají tím, že považuje za svou sféru vlivu celou západní polokouli. Potvrdilo to dnes i americké ministerstvo zahraničí, když na síti X napsalo: "Toto je naše hemisféra a prezident Trump nedovolí, aby byla ohrožena naše bezpečnost."
Donald Trump podle komentátorů razí politiku přezdívanou novináři Donroeova doktrína, podle kombinace jeho jména a Monroeovy doktríny z 19. století, a snaží se tak zvýšit vliv Washingtonu na západní polokouli.